Stanislav Kohoušek vede v ČSOB oddělení reklamací. V bance pracuje už 32 let a stál u samých začátků spolupráce banky s naším sociálním podnikem. O tom, proč jsou pro něj kolegové s hendikepem nepostradatelnou součástí týmu, vypráví s nadhledem a konkrétními příběhy.
Jaká je tvoje pozice a jak dlouho v bance pracuješ?
V ČSOB jsem už 32 let. Celou dobu řeším stížnosti a reklamace, v posledních letech i investigace z transakčního monitoringu – tedy dotazy ohledně původu peněz nebo smyslu transakcí. Náš útvar se jmenuje Reklamace a péče o klienty – a to o nás říká všechno.
Jak začala tvoje spolupráce s Kolibříkem?
Se Zdeňkem Kosourem jsme mluvili o významu zaměstnávání lidí s hendikepem a mně to dávalo velký smysl. Společně s Alešem Bursíkem jsme byli v bance před šesti lety mezi prvními, kdo Kolibříky do bankovního týmu začlenil. Nejprve jsem si říkal: „Když už někoho zaměstnat, tak na osm hodin.“ Časem jsem ale zjistil, že dva lidé na jedno místo po čtyřech hodinách se skvěle zastupují. Hlavní je, že k nám přicházejí lidé, kteří by bez Kolibříka šanci nedostali. U nás nikdo neřeší, kdo je Kolibřík, kdo interní zaměstnanec – jsme jeden kolektiv.
Pamatuješ si, jaké byly začátky?
Zpočátku bylo zvláštní zvyknout si na zkrácené úvazky, ale brzy jsem ocenil jejich výhody. Když jeden vypadne, druhý může zaskočit, prodloužit směnu, doplnit se. Už tehdy jsme se Zdeňkem mluvili o tom, že jde hlavně o smysl – dát lidem možnost kvalitní práce. A naši lidé to potvrzují, když sami říkají: „Bez Kolibříka bychom se do banky asi nedostali.“
Kolik jich máš v týmu a jakou roli hrají?
Momentálně čtyři, na úvazky od čtyř do šesti hodin. Jsou jen čtyři z téměř čtyřiceti lidí, ale bez nich by provoz dlouho nefungoval. Jsou na klíčových místech a ovlivňují chod oddělení každý den.
Co je jejich přidaná hodnota?
Kolibříci znají své limity. My ostatní je často ani neznáme. Když ti kolega s hendikepem řekne, že musí hodinu cvičit, než se ráno dokáže pohnout, uvědomíš si, jak snadné to máš ty. Často říkám, že Kolibřík už zná svoje limity – a my ostatní je teprve hledáme.
Jak udržet tým funkční po tolik let?
Lidi to musí bavit. Pokud ne, musí to manažer zachytit včas. Jeden nespokojený člověk dokáže otrávit celý tým. Úkoly dávám tak, aby byly splnitelné, a vždy umím poradit. Když tým cítí, že ti na něm záleží, vrátí ti to.
Co považuješ za klíčovou roli manažera?
Řešit věci dřív, než nastanou, a myslet na tým jako celek. Není to o frázích typu „Jsme jedna velká rodina“, ale o konkrétních příbězích lidí a včasné pomoci, diplomacii, ochotě a motivaci.
Co je důležité při začleňování nových lidí?
Zpětná vazba od začátku. Nevzdávat to při prvních problémech. Měli jsme kolegyni, která nebyla počítačově gramotná, ale díky trpělivosti a pomoci HR manažerek z Kolibříku, které ji každý den učily, se během pár týdnů stala jednou z nejlepších.
