Signatáři Deklarace odpovědného podnikání (Dále jen „Deklarace“) na dnešním Fóru odpovědného podnikání ocenili ambici Ministerstva práce a sociálních věcí přijmout legislativní rámec pro integraci znevýhodněných do konce letošního roku. Předložili zároveň desatero společných principů, které musí zákon o sociálním podniku (SP) obsahovat.
„Vnímáme velmi pozitivně snahu MPSV dotáhnout třetí verzi zákona o SP do zdárného cíle. Deklarace odpovědného podnikání je potvrzením našeho společného úsilí a ceníme si, že zástupci MPSV našim zkušenostem naslouchají. Trváme na potřebě podporovat na trhu práce nejen zdravotně, ale i sociálně znevýhodněné občany. Zároveň vnímáme, že velké mezery ve společensky odpovědném přístupu mají i zadavatelé veřejných zakázek,“ řekl Zdeněk Kosour, ředitel sociálního podniku Kolibřík CSR a zakládající signatář Deklarace.
„Debaty o zákoně o sociálním podnikání jsou tu už mnoho let, nyní je ve hře třetí návrh. Dobrou zprávou je, že ministerstvo práce a sociálních věcí chce vycházet z iniciativy i zkušeností sociálních podniků. Právě široká shoda mezi sociálními podniky, které návrh připomínkují, jsou nezbytným předpokladem pro dobré legislativní řešení integrace znevýhodněných na trhu práce,“ dodala Kateřina Broža, ředitelka Etincelle, o.p.s. a rovněž zakládající signatářka Deklarace.
Fóra odpovědného podnikání se zúčastnil ředitel Odboru integrace MPSV, David Beňák, poradkyně Ministerstva financí, Lenka Kohoutová, nebo místopředsedkyně PSP ČR, Olga Richterová.
„Ohniska přípravy zákona jsou jasná – jak široký trh bude zákon zahrnovat a jak bude stát sociální odpovědnost kompenzovat. Debatou, nasloucháním a občasnými pauzami na vychladnutí emocí to můžeme zvládnout. Zákon by měl v neposlední řadě přinést i vztyčenou hlavu, stále se setkávám se sociálními podniky, které spíš šeptají, že jsou sociálními podniky. Přitom odvádí obrovskou a těžkou práci,“ řekl Beňák.
„Je nezbytné nahlížet na zaměstnávání zdravotně znevýhodněných společensky odpovědně i bez legislativy. V rámci návrhu zákona je důležité oddělit chráněný trh práce a terapeutické dílny, spočítat, kolik nás podpora bude stát. Budeme muset dojít ke shodě na tom, koho se finálně bude zákon týkat,“ řekla Kohoutová.
„Klíčový předpoklad pro kvalitní zákon je to, že na něm budou spolupracovat všichni, kterým na něm záleží. Zaujalo mě, jak komplexně ke spolupráci s podniky zaměstnávající hendikepované přistupují např. v ČSOB. Těžké to ale mají i lidé se sociálním znevýhodněním, mladí lidé po odchodu z dětských domovů, bývalí vězni… Jako stát bychom měli jít příkladem, v zaměstnávání znevýhodněných máme velké rezervy,“ dodala Richterová.
O příklady dobré praxe se podělila členka představenstva ČSOB, Marcela Suchánková, nebo Zuzana Vejvodová, starostka obce Zbraslav, která se sociálními podniky dlouhodobě spolupracuje.
„Začátky integrace zdravotně znevýhodněných zaměstnanců nebyly snadné, zároveň jsme je velmi rychle překlenuli díky zkušenostem a odbornosti sociálního podniku Kolibřík CSR. Pokud bych měla firmám doporučit jedinou věc – vyberte si důvěryhodného a zkušeného partnera, který vás těžkostmi provede. S Kolibříkem spolupracujeme přes 3 roky a rozhodně nejde o okrajové úkoly, Kolibříci nyní například pracují na vzniku nového IT teamu. Legislativní rámec potřebujeme všichni, aby situace byla přehledná,“ komentovala přípravu zákona Suchánková.
„Nastavení spolupráce naší obce Zbraslav se sociálními podniky je zcela přirozené. Při zadávání veřejných zakázek máme interní, legislativně ošetřené pravidlo CSR. Je potřeba vše důsledně komunikovat a vysvětlovat i občanům, že některé zakázky jsou z tohoto důvodu dražší. Osobně si myslím, že není třeba se bát a určitě navázat spolupráci s prověřeným partnerem,“ řekla Vejvodová.