V Česku žije přes 850 tisíc zdravotně postižených či znevýhodněných obyvatel. Jen v roce 2019 jim musel stát na dávkách vyplatit přes 48 miliard korun. Na chráněném trhu práce jich je přitom jen cca 55 tisíc. To vede k sociálnímu vyčleňování a na druhé straně k ušlým příjmům státu plynoucích ze stabilních pracovních míst.
Řešením jsou sociální podniky, které nabízejí práci na míru pro hendikepované a pomáhají s jejich integrací. Změnu by podle sociálního podniku Kolibřík CSR přinesla novela zákona o integračním sociálním podnikání. Kolibřík CSR na příkladech dobré praxe ukazuje pozitivní aspekty integrace OZP. Jedním z nich je i dlouhodobá spolupráce s Československou obchodní bankou (ČSOB).
„Na schůzce s paní poslankyní Olgou Richterovou jsme společně s našim partnerem ČSOB ukázali, jak efektivně může fungovat spolupráce banky a sociálního podniku. Banka část svých aktivit outsourcuje do sociálního podniku a jeho zaměstnanci vykonávají činnost od jednoduché administrativy po náročnou část související např. s digitalizací dokumentů. Pokud je vůle korporátu zapojit se do takovéto spolupráce, získá v sociálním podniku partnera, jehož hendikepovaní zaměstnanci mohou pokrývat celou škálu činností. Je to win-win-win situace pro korporát, sociální firmu, a především pro hendikepované,“ uvedl zakladatel sociálního podniku Kolibřík CSR Josef Novotný.
Na třístranné schůzce (korporát, sociální firma a zástupce legislativy) se kromě příkladu unikátní spolupráce, která vedla během tří let k vytvoření 70 pracovních míst pro zdravotně postižené v sociální firmě, probírala i nutnost vzniku legislativního rámce pro sociální podnikání.
„Vzorem nám můžou být prakticky všechny vyspělé ekonomiky Evropy, například Německo nebo Velká Británie. Zde je integrace OZP naprostým standardem, tvoří image firem a má podporu státu. Proto se Kolibřík rozhodl setkávat se s politiky a političkami, které mají sociální oblast v Česku na starosti. Kromě prezentace modelu naší spolupráce jsme upozornili na některé aspekty připravovaného zákona o integračním sociálním podniku, jehož je paní poslankyně Richterová spolupředkladatelkou,” upřesnil výkonný ředitel Kolibřík CSR Zdeněk Kosour.
Výhodu nové a kvalitní legislativy spatřují i korporátní společnosti:
„I nám korporátním společnostem schází legislativní rámec sociálního podnikání. Od něj očekáváme mj. lepší orientaci nás, možných zadavatelů, na trhu sociálních podniků, větší informovanost o tom, jak prospěšné mohou sociální firmy např. pro bankovní segment být a také případná další motivace po dosažení rámce náhradního plnění,” uvádí Marcela Suchánková, členka představenstva ČSOB, která se schůzky rovněž účastnila.
„Z návštěvy pobočky Kolibřík CSR si odnáším podnětné poznatky o tom, jak dohromady funguje synergie korporátní firmy a sociálního podniku. Sociální podniky mimo jiné poskytují vyšší péči především v psychosociální podpoře nebo v možnostech práce na míru, sem patří především široká možnost zkrácených úvazků. Tento koncept je evidentně dlouhodobě udržitelný a výhodný pro všechny tři strany. Spolupráce ČSOB a Kolibřík CSR může být skvělým příkladem pro další velké podniky a sociální firmy v Česku,” dodává Olga Richterová, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku PSP ČR.
Kolibřík CSR působí v oblasti sociálního podnikání od roku 2013. Je součástí skupiny Kolibřík, která zahrnuje několik sociálních firem. Každá se zabývá jinou činností a zaměřuje se na konkrétní typy hendikepů. Ve skupině pracuje přes 90 % zdravotně postižených, a to i v managementu společnosti.
V České republice je nyní evidováno téměř 170 sociálních podniků s 300 provozovnami. Zaměstnávají přes 5200 osob, z nichž 84 % jsou OZP či OZZ.